Chronotyp

O tomto testu

Téměř každá buňka vašeho těla si měří čas podle cirkadiánních hodin s periodou přibližně čtyřiadvaceti hodin, které se střídáním dne a noci seřizuje především světlo. Lidé se liší v tom, jak jsou tyto hodiny nastavené: některým jdou napřed, jiným pozadu a většina je někde mezi. V roce 1976 publikovali James Horne a Olov Östberg dotazník ranních a večerních typů (Morningness-Eveningness Questionnaire), který se ptá, kdy by člověk chtěl spát, pracovat a cvičit, kdyby bylo rozhodnutí jen na něm. V roce 2003 představil Till Roenneberg s kolegy Mnichovský dotazník chronotypu (Munich ChronoType Questionnaire), který se místo toho ptá na skutečné časy spánku v pracovních a volných dnech; rozdíl mezi nimi později dostal název sociální jetlag. Výzkum pracovníků na směny, počínaje dotazníkem Simona Folkarda a kolegů z roku 1979, z něhož se později stal Circadian Type Inventory, přidal druhou otázku: jak pružně se váš rytmus vyrovnává s nepravidelným režimem.

Chronotyp je zčásti dědičný a mění se s věkem: nejpozdější je kolem konce dospívání a ve vyšším věku se posouvá dřív. Načasování světla ho může posunout, ale jen mírně. Tento test používá vlastní otázky v duchu zmíněných nástrojů: volby preferovaných časů, bodované na ose ráno–večer, a výroky o pružnosti rytmu a hloubce spánku. Váš pták je profil nejbližší tomu vašemu, přičemž osa ráno–večer váží nejvíc.

Výhrady: výsledek stojí na sebehodnocení a nemá populační normy, takže popisuje vaše preference, neměří vaše hodiny. Rady jsou obecná doporučení spánkové hygieny, ne lékařská rada. Pokud máte dlouhodobé potíže se spánkem, vyčerpávající dny, hlasité chrápání nebo zástavy dechu ve spánku, poraďte se s lékařem.

Literatura

• Horne, J. A. & Östberg, O. (1976). A self-assessment questionnaire to determine morningness-eveningness in human circadian rhythms. International Journal of Chronobiology, 4(2), 97-110.
• Roenneberg, T., Wirz-Justice, A. & Merrow, M. (2003). Life between clocks: Daily temporal patterns of human chronotypes. Journal of Biological Rhythms, 18(1), 80-90.
• Roenneberg, T. et al. (2004). A marker for the end of adolescence. Current Biology, 14(24), R1038-R1039.
• Wittmann, M., Dinich, J., Merrow, M. & Roenneberg, T. (2006). Social jetlag: Misalignment of biological and social time. Chronobiology International, 23(1-2), 497-509.
• Folkard, S., Monk, T. H. & Lobban, M. C. (1979). Towards a predictive test of adjustment to shift work. Ergonomics, 22(1), 79-91.
• Di Milia, L., Smith, P. A. & Folkard, S. (2005). A validation of the revised circadian type inventory in a working sample. Personality and Individual Differences, 39(7), 1293-1305.